1945
V USA založili 26. června zástupci 50 zemí světovou mírovou Organizaci spojených národů. Charta OSN zakotvila zákaz použití síly a zdůraznila: "Všechny členské země řeší své mezinárodní spory mírovými prostředky."
1947
V USA byly založeny vlivná Rada národní bezpečnosti (NSC) a zahraniční tajná služba CIA. Oba tyto orgány se v následujících desetiletích intenzivně podílely na plánování a vedení nezákonných válek s cílem vybudovat a zabezpečit nadvládu amerického impéria.
1949
Ve Spojených státech založili 4. dubna zástupci dvanácti států NATO ( North Atlantic Treaty Organisation ). NATO je největší a nejsilnější vyzbrojenou vojenskou aliancí, jakou kdy svět viděl. Po skončení tzv. studené války se proměnila z obranné aliance v útočné spojenectví 28 členských států.
1953
V Íránu byl 19. srpna v rámci nezákonné války, vedené britskou tajnou službou MI6 a Americkou tajnou službou CIA, svržen demokraticky zvolený premiér Muhammad Mosaddek. Cílem této operace bylo dostat íránskou ropu pod britskou a americkou kontrolu. Rada bezpečnosti OSN Írán neochránila.
1954
V Guatemale byl 27. června v rámci nezákonné války, vedené americkou tajnou službou CIA, svržen demokraticky zvolený prezident Jacobo Arbenz. Arbenzova pozemková reforma byla zrušena. Rada bezpečnosti OSN Guatemalu neochránila.
1956
Od 29. října útočily Izrael, Francie a Velká Británie na egyptského prezidenta Gamála Abdela Násira, aby ho svrhly a převzaly kontrolu nad Suezským průplavem. Pokus o změnu režimu ztroskotal. Rada bezpečnosti OSN byla zablokována vetem evropských států NATO.
1961
Na Kubě se USA 15. dubna pokusily svrhnout prezidenta Fidela Castra prostřednictvím nezákonné invaze v Zátoce sviní. Rada bezpečnosti OSN byla zablokována lživými konstrukcemi, a Kubu tedy neochránila, pokus o změnu režimu však přesto ztroskotal. O rok později rozmístil Sovětský svaz na Kubě jaderné rakety. Následně vyhlásily Spojené státy námořní blokádu ostrova. Rakety na Kubě byly rozmístěny se souhlasem legitimní kubánské vlády a měly sloužit jako výstraha USA, proti dalším pokusům o změnu režimu na Kubě. Svět se ocitl na samém pokraji jaderné války. O urovnání sporu se velmi zasloužil generální tajemník OSN U Thant.
1964
Prezident Spojených států Lyndon Johnson 4. srpna prohlásil, že USA byly v Tonkinském zálivu napadeny severním Vietnamem, což se později ukázalo jako lež. Spojené státy bombardovaly bez mandátu OSN Vietnam a vedly proti němu nezákonnou útočnou válku. V jejím průběhu přišly o život 3 000 000 Vietnamců, zahynulo také 58 000 amerických okupantů. Rada bezpečnosti OSN Vietnam neochránila.
1986
Mezinárodní soudní dvůr OSN v Nizozemském Haagu 27. června odsoudil USA za vedení tajné kontrarevoluční války proti Nicaragui. Americké impérium rozsudek ignorovalo.
1986
USA 14. dubna bombardovaly Libyi, aniž by k tomu měly mandát OSN. Útok, provedený v rámci útočné nezákonné války, byl odsouzen Radou bezpečnosti OSN. Rezoluce však nevstoupila v platnost, protože země NATO - Francie, Velká Británie a USA - se stálým členstvím v Radě bezpečnosti OSN využily svého práva veta. Rada bezpečnosti OSN Libyi neochránila.
1989
Prezident USA G. Bush st. napadl 20. prosince v rámci nezákonné útočné války Panamu a svrhl tamějšího vládce Manuela Noriegu. Rada bezpečnosti OSN útok odsoudila, ale 3 členské země NATO - Francie, Velká Británie a USA - využily svého práva veta a rezoluce tudíž nevstoupila v platnost. Rada bezpečnosti OSN neochránila Panamu.
1990
Irácký diktátor Saddám Husajn napadl 2. srpna v rámci nezákonné útočné války bez mandátu OSN sousední Kuvajt. Rada bezpečnosti OSN útok obratem jednohlasně odsoudila. Mezinárodní ozbrojené síly pod americkým vedením vyhnaly Iráčany z Kuvajtu a na Irák bylo uvaleno hospodářské embargo. Rada bezpečnosti OSN Kuvajt úspěšně ochránila, protože Kuvajt nebyl cílem útok státu(ů) NATO. Irácké civilní obyvatelstvo díky embargu trpělo a umíralo.
1991
Chorvatsko a Slovinsko vyhlásily 25. června nezávislost. Jugoslávie se rozpadla a byly bombardována letectvem NATO. Rozpad Jugoslávie byl mimo jiné i dílem tajné služby USA, která záměrně rozdmýchávala národnostní spory uvnitř Jugoslávie a dodávala k těmto účelům i prostředky. Za války v Bosně byla dobyta ochranná zóna OSN ve Srebrenici a OSN se projevila jako bezmocná. Válka skončila Daytonskou dohodou z 21. listopadu 1995.
1998
Zástupci 150 zemí se 17. července na jednání v Římě dohodli na vytvoření Mezinárodního trestního soudu, který má za úkol vyšetřovat těžké zločiny agrese, válečné zločiny, genocidu a zločiny proti lidskosti a trestat jejich původce.
1999
Srbsko bylo 24. března bombardováno letectvem NATO. Provincie Kosovo se následně odštěpila od Srbska. Na nezákonné útoku, probíhajícím bez mandátu OSN pod velením USA se podílely různé země NATO, mezi nimi také Německo, jež se tak poprvé od konce II. světové války znovu zapojilo do útočné války. Rada bezpečnosti OSN Srbsko neochránila. NATO se mění z lokální obranné aliance v globální útočné spojenectví.
2001
Přestože neprůhledné teroristické útoky na věže Světového obchodního centra z 11. září nejsou dodnes vyjasněny, vyhlásilo americké impérium tzv. válku proti terorismu a napadlo 7. října bez mandátu OSN Afghánistán. Na této nezákonné útočné válce se podílely další členské státy NATO, včetně České republiky. Invaze vojsk NATO byla ukončena až v srpnu 2021, tedy podobně, jako tehdejší Československo i Afghánistán byl okupován po mnoho let a vztah obyčejných lidí byl zcela totožný i k okupačním vojskům. Přesto se vlády ČR nepoučili z naší minulosti a činili totéž jiné zemi.
2003
Irák byl 19. března v rámci nezákonné útočné války bez mandátu OSN napaden státy NATO - USA a Velkou Británií. Americký prezident George Bush mladší a britský premiér Tony Blair zdůvodnili zahájení války snahou o likvidaci zbraní hromadného ničení, což se později ukázalo jako lež. Irácký diktátor Saddám Husajn byl oběšen. Část kádrů irácké armády se později připojila k sunnitským teroristickým milicím tzv. Islámského státu a zřídila v oblastech Sýrie a Iráku chalífát. Rada bezpečnosti OSN Irák neochránila.
2011
Libye byla 19. března bombardována státy NATO, vedenými USA, Francií a Velkou Británií. Libyjský prezident Muammar Kaddáfí byl v průběhu války zabit. Státy NATO se odvolávaly na rezoluci 1973 Rady bezpečnosti OSN, která ovšem povolovala pouze zřízení bezletové zóny a nikoliv změnu režimu. Tato samotná válka byla vyprovokována tajnými službami. Rovněž povstalci, proti Kaddáfího režimu byli materiálně zajišťováni ze zahraničí. Díky pádu Kaddáfího režimu se otevřela cesta pro ilegální migraci do zemí EU.
2014
Na Ukrajině svrhly USA 20. února s využitím prostředků tajné války po nezákonném převratu prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko poté bez mandátu OSN, a tudíž rovněž ilegálně, obsadilo poloostrov Krym. Dne 16. března se většina obyvatel Krymu vyslovila pro odtržení od Ukrajiny a připojení k Rusku, jež bylo také obratem provedeno. Na východě Ukrajiny se rozhořela občanská válka. Rada bezpečnosti OSN Ukrajinu neochránila.
2015
Jemen byl 25. března bez mandátu OSN napaden Saúdskou Arábií, podporovanou zeměmi NATO -USA, Francií a Velkou Británií. Média zemí NATO o této válce záměrně mlčela, aby se o tom obyvatelé těchto zemí nedozvěděli. Rada bezpečnosti OSN Jemen neochránila.
2015
Německý Spolkový sněm schválil 4. prosince zapojení do války v Sýrii a odůvodnil tento krok "bojem proti terorismu". Spolková kancléřka Angela Merkelová požadovala svržení prezidenta Asada. USA, Velká Británie a Francie bombardovaly Sýrii bez mandátu Rady bezpečnosti OSN, čímž zahájily další útočnou nezákonnou válku NATO.
Dovětek
Protože kniha je opřena o zveřejněné dokumenty, tak se zde nemohly objevit mnohé další nepřehledné a podezřelé události, jako byl například pokus o puč ve Venezuele z roku 2002 a podobné opakování z roku 2019. Podobných momentů v jiných zemích však můžeme najít mnohem více. Proto je třeba si zachovat nadhled a kritické myšlení na různé události, které jsou nám napříč médii rozmanitě podávány a vykreslovány.
1492
Italský mořeplavec Krištof Kolumbus překonává ve jménu Španělska Atlantik a přistává na Bahamách
1607
Britové zakládají Jamestown, první trvale obývanou britskou kolonií v Severní Americe.
1619
První dodávka 20 afrických otroků do britské kolonie ve Virgínii přiváží holandští obchodníci.
1646
Pro Indiány Powhatan se kontakt s Brity končí katastrofou. Byli vytlačeni a povinní každoročně platit tribut Virgínii v podobě kožešin.
1776
Na bostonské čajové párty "vlastenci" ničí anglický čaj a demonstrují tak svůj odpor vůči britské koloniální moci.
1776
Třináct britských kolonií v Severní Americe vyhlašují 4. července svoje odloučení od Velké Británie a zakládají nový stát "Spojené státy americké".
1783
Po prohraných bitvách musí dát Britské impérium prostřednictvím Pařížské smlouvy nezávislost třinácti koloniím.
1788
Ústava USA nabývá platnost.
1789
George Washington je zvolen za prvního prezidenta USA.
1803
Francie prodává USA svoji velkou kolonií v Louisianě, pouze za cenu 15 milionů dolarů. Tímto USA zdvojnásobili svoje území. Jakékoliv nároky Indiánů jsou ignorovány.
1823
Monreova doktrína zakazuje Evropanům zasahovat v Americe, zatímco USA slibují, že tak nebudou činit v Evropě.
1831
Povstání otroků pod vedením Nata Turnera ve Virgínii je poraženo.
1845
USA dobývají mexickou provincií Texas a rozšiřují tak svoje území.
1846
USA inscenují incident na Rio Grande a vyhlašují válku Mexiku.
1848
V nadiktovaném míru z Guadalupe Hidalgo je Mexiko nuceno odevzdat USA polovinu svého území včetně Kalifornie. Tímto se završuje expanze USA až k Tichému oceánu.
1860
Za prezidenta USA je zvolen Abraham Lincoln.
1861
Otrokářské jižní státy opouštějí USA a zakládají si svoji vlastní zemi, kterou nazývají "Konfederované státy americké". Vypukne krvavá občanská válka.
1865
Občanská válka se končí kapitulací jižních států. V USA je otroctví zakázáno. Prezident A. Lincoln je zastřelen.
1867
Rusko prodává Aljašku USA za 7 milionů dolarů.
1870
Afroameričan z Mississippi Hiram Revels je prvním černošským senátorem v Kongresu USA.
1890
Válka s Indiány končí masakrem při Wounded Knee. Z původních 5 000 000 Indiánů v současnosti žije pouze 250 000, kteří jsou zavřeni v rezervacích.
1893
USA svrhli královnu Liliuokalani v Havajském království a převzali vládu.
1895
Na Kubě USA podporují povstání místních obyvatel proti koloniálnímu Španělsku.
1898
V přístavu Havana explodovala vojenská loď USS Maine. Španělsko za to sice neneslo odpovědnost, ale USA vyhlásili Španělsku válku.
1898
V Pařížské smlouvě je Španělsko nuceno USA postoupit Kubu, Filipíny, Portoriko a Guam. USA se stávají imperialistickou mocností.
1913
Po přijetí zákona o federálních rezervách Kongresem a podepsáním prezidentem W. Wilsonem dává vláda USA americkým bankám právo vytvářet soukromé peníze.
1914
Po vraždě F. d'Este a Žofie Chotkové v Sarajevě propuká v Evropě první světová válka.
1915
Prezident Wilson umožňuje americkým bankám poskytovat půjčky evropským bojujícím stranám. Po válce dluží mimo jiné Velká Británie USA více, jak 4 miliardy dolarů.
1915
Německá ponorka potopila při jižním pobřeží Irska britskou osobní loď Lusitania, která tajně přepravovala vojenský materiál z USA do Velké Británie.
1917
USA vyhlašují válku Německu, přistávají poprvé s jednotkami v Evropě a pomáhají Velké Británií a Francií zvítězit v první světové válce.
1919
Ve Versailles je Německo vyhlášeno za hlavního viníka první světové války a je povinné platit miliardové reparace, které přes Francií a Velkou Británií proudilo zpět do USA.
1920
V USA získávají ženy volební právo.
1921
Francie obsazuje Düsseldorf po tom, co Německo pozastavilo vyplácení reparací. Německo slibuje, že bude v reparacích pokračovat.
1933
V Německu po požáru Říšského sněmu zruší Adolf Hitler právo na svobodu projevu. Zrušeno je rovněž právo shromažďování a svobodný tisk.
1937
Japonsko útočí na Čínu a začíná druhá čínsko-japonská válka.
1939
Druhá světová válka začíná útokem Hitlera na Polsko. Německo je nadále zásobováno ropou z USA.
1940
Prezident Roosevelt úspěšně kandiduje na třetí volební období.
1941
USA jako největší země produkující ropu zastaví v červenci kompletně vývoz ropy do Japonska.
1941
Japonský útok na Pearl Harbor 7. prosince není pro prezidenta Roosevelta žádným překvapením, ale šokuje obyvatelstvo USA a vede ke vstupu USA do války.
1944
USA otevírají druhý front a s vojáky přistávají v Normandií ve Francií.
1945
Americký prezident Truman nechává shodit atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki.
1945
Zákaz násilí ze strany OSN nabyl platnost a zakazuje válku na celém světě.
1947
USA zakládají Radu národní bezpečnosti a CIA a vybavují tajnou službu rozsáhlými kompetencemi v oblasti tajné války.
1948
CIA zmanipulovala volby v Itálií a zabránili vítězství socialistů a komunistů.
1949
USA zakládají spolu s evropskými státy vojenskou alianci NATO a ubezpečují, že má čistě obranný charakter.
1953
V Iránu svrhla CIA a britská tajná služba MI6 nezákonným pučem předsedu vlády Mohammada Mossadegha.
1954
V Guatemale svrhne CIA nezákonným způsobem prezidenta Jacoba Arbenza.
1959
Havaj je začleněn do USA jako 50. federální stát.
1961
Odcházející prezident Eisenhower varuje před silou vojensko-průmyslového komplexu.
1961
V Kongu CIA zavraždí předsedu vlády Patrice Lumumbu, který vedl zemi k nezávislosti, a dosadí diktátora Josepha Mobutu.
1961
Diktátor Rafael Trujillo zavražděn CIA v Dominikánské republice.
1961
Na Kubě se CIA pokouší svrhnout Fidela Castra nelegálním vpádem do Zátoky sviní, ale bez úspěchu.
1961
CIA nařizuje mafii zavraždit kubánského prezidenta Fidela Castra.
1963
Martin Luther King hovoří před Lincolnovým památníkem ve Washingtonu o svém snu o rovnosti a míru.
1963
V jižním Vietnamu USA podporují puč proti prezidentovi Diemovi , který je svrhnut a zavražděn.
1963
Americký prezident John F. Kennedy je zastřelen v Texase, pravděpodobně ve jménu bývalého ředitele CIA Allena Dullesa.
1964
Vietnam je napaden USA v nelegální válce po tom, co americký prezident Lyndon Johnson podvedl svoje občany skrz lež o incidentu v Tonkinském zálivu.
1965
Generál Mohamed Suharto přebírá moc v Indonésii krvavým pučem podporovaným USA.
1967
Che Guevara je zatknut v Bolívii a na příkaz CIA ho bolívijská armáda zastřelí.
1968
Ve Spojených státech amerických je Martin Luther King zastřelen v Memphisu v Tennesse.
1969
Kambodža je bombardována USA v nelegální válce.
1970
V Čile vyzbrojí CIA povstalce, kteří unesou a zabijí generála Reného Schneidera.
1970
Národní garda zastřelí v době protiválečných protestů na Kentské státní universitě v Ohiu čtyři studenty.
1973
V Čile je prezident Salvador Allende svrhnut nelegálním pučem generála Augusta Pinocheta s podporou CIA.
1980
V Thajsku CIA vyzbrojila a vycvičila komunistické Rudé Kméry, kteří předtím spáchali genocidu v Kambodži.
1981
V Nikaraguy CIA podporuje povstalce z Contras a marně se snaží svrhnout vládu v nelegální válce.
1987
Slyšení o skandálu Contras se v USA vysílá v televizi a otřese důvěrou lidí v jejich vládu.
1989
Americký prezident G. Bush starší vtrhne do Panamy bez mandátu OSN, tedy v rozporu s Chartou OSN.
1990
Irácký diktátor Saddám Husajn přepadne sousední Kuvajt v nelegální agresivní válce poté, co ho americká velvyslankyně April Glaspieová ubezpečila, že konflikt může řešit tak, jak uzná za vhodné.
1991
Americký prezident G. Bush st. vyhání Sddáma Husajna z Kuvajtu a po prvé zřizuje trvalou vojenskou základnu USA v Perském zálivu.
1994
V USA je uveden na trh webový prohlížeč Netscape Navigator. Začíná se psát internetový věk a revoluce ve sdílení informací.
1999
NATO napadlo bez mandátu OSN Srbsko. Dne 24. března je Srbsko bombardováno letectvem NATO. Útok je pod velením USA. NATO se tímto mění z lokální aliance v globální útočné společenství.
2001
Teroristické útoky z 11. září rozšiřují strach a teror v New Yorku a Washingtonu. Budova WTC 7 je vyhozena do povětří.
2001
USA vyhlašují tzv. "válku proti teroru" a bombardují Afghánistán a Pákistán v nelegální agresivní válce bez mandátu OSN.
2003
Americký prezident G. Bush ml. a britský premiér Tony Blair zaútočili na Irák v nelegální válce. Stávají se tak válečnými zločinci.
2008
Zvolením Baracka Obamy je Afroameričan poprvé zvolen za prezidenta USA.
2011
Prezident B. Obama nechává bombardovat Libyí v nelegální válce, která je v rozporu s Chartou OSN. Kaddáfí je později zabit a země uvržena v chaos. Země dříve přezdívaná africké Švýcarsko je nyní plná násilí, bídy a bezpráví. Zároveň je otevřena jedna z hlavních migračních cest do Evropy.
2011
V Sýrii propuká válečný konflikt. Británie a USA vyzbrojují povstalce a bez úspěchu se pokoušejí svrhnout prezidenta Bašára Assada. Zároveň člen NATO - Turecko krade nerostné bohatství ze Sýrie. Díky tomu jsou získávány finance pro vyzbrojování Islámského státu, který vzniká díky přímé podpoře USA.
2013
V Číně zahajuje prezident Si Ťin-pching megaprojekt "Nové hedvábné stezky", který má přinést revoluci v dopravě zboží v Euroásii.
2013
Informátor Edward Snowden odhaluje že vládní organizace USA (NSA) a Británie shromažďují a ukládají data od libovolných osob na světě (e maily, příspěvky na sociálních sítí, atd.). Na tomto se rovněž podílejí firmy jako je Microsoft, Google, facebook, Apple, skype, atd.
2013
Edward Snowden odhaluje dohled NSA nad pohybem informací ve virtuálním prostoru a po tomto odhalení musí utéct do Ruska. I když odhalil protizákonnou činnost vlády USA, tak musí utéct před stíháním.
2013
V globálním průzkumu společnosti Gallup jsou USA považovány za největší hrozbu pro světový mír.
2014
Na Ukrajině CIA svrhává legitimního prezidenta Viktora Janukovyče a předsedu vlády Nikolajeva Azarova, načež Rusko okupuje Krym a po referendu ho připojuje k ruskému území.
2017
V USA vyhrává prezidentské volby Donald Trump.
2018
V Číně Národní lidový kongres rozhodl, že Si Ťin-pching může zůstat prezidentem až do konce svého života.
2019
Prezident D. Trump se rozhodl stáhnout americké jednotky ze Sýrie.
2020
D. Trump nechává zavraždit iráckého generála Qasema Soleimaniho dronem v Bagdádě.