Je Německo ve válce s Ruskem? (12.1.2023)
12.01.2023
Vycházím z videa https://www.youtube.com/watch?v=7gqsCJVeKQU
Impérium USA
USA bombardovali po roce 1945 nejvíce zemí
Proč jsou USA považovány tisíce lidmi ve velmi odlišných zemích za jednoznačně největší hrozbu pro světový mír? Odpověď je evidentní: USA jsou impériem. A růst imperiální nadvlády byl historicky vždy založen na násilí. Víra v násilí se ukazuje v tom, že na rozdíl od téměř všech ostatních západních států, tak v USA se stále vykonává trest smrti. Nejdůležitější však je, že žádná jiná země světa nebombardovala od roku 1945 tolik dalších zemí, než právě USA. Žádná jiná země světa nevedla tolik skrytých válek, jako právě USA. Žádná země nemá tolik vojenských základen po celém světě, jako mají Spojené státy. A co ještě hůře, v některých zemích jsou tyto základny odmítány. "Být občanem impéria se stalo nepříjemným," komentoval občan USA Paul Craig Roberts, který působil v administrativě R. Regana, jako zástupce ministra financí, a po odchodu z politiky se stal ostrým kritikem Bílého domu. "Naše země měla po sobě čtyři kriminální prezidenty: Clintona, Bushe, Obamy a Trumpa."
Historik USA, Gabriel Kolko, který učil na York University v kanadském Torrontě, správně tvrdí, že USA jsou "zemí, která vedla nejvíce válek v druhé polovině 20. století." Je to toto opakované a neustálé používání násilí, a proto jsou USA v současnosti klasifikované, jako největší hrozba světového míru. Každý, kdo studuje historické prameny, uzná, že USA po roce 1945 použili otevřené, nebo skryté násilí vůči následujícím zemím, i když je třeba poznamenat, že nejde o kompletní seznam: Řecko 1946, Korea 1950, Írán 1953, Guatemala 1954, Kongo 1961, Kuba 1961, Vietnam 1964, Indonésie 1965, Kambodža 1969, Laos 1970, Čile 1973, Grenada 1983, Libye 1986, Nikaragua 1981, Panama 1989, Kuvajt 1991, Súdán 1998, Srbsko 1999, Afghánistán 2001, Pákistán 2001, Irák 2003, Libye 2011, Sýrie 2014, Ukrajina 2014. Bývalý americký prezident Jimmy Carter měl pravdu, když v roce 2019 s lítostí prohlásil, že Spojené státy americké jsou "nejvíce válčícím národem v dějinách lidstva." V době bohoslužby v Gruzií kritizoval 94-letý Carter, že pouze 16 let ze svých 242 roků jako národ žili USA bez války.
Válka je velký byznys. Vojenskými výdaji se rozumí všechny výdaje, které vznikají, když země udržuje ozbrojené síly a vede válku. Velká část výdajů se týká osobních nákladů, tedy mzdy a důchodů pro vojenský personál. V době Vietnamské války byli všichni muži ve věku 18 - 25 let v USA podrobeni branné povinnosti a museli se registrovat. Mnoho z těchto mladých mužů demonstrovalo, protože nechtěli jít do války ve Vietnamu. S cílem oslabit tyto protesty byl v roce 1973 pozastaven odvod do armády a byla zavedena profesionální armáda na dobrovolném základě. Podobně, jako mají smlouvu zaměstnanci s Ikeií na prodej nábytku, jsou nyní američtí vojáci placeni jako námezdní pracovníci Pentagonu, což výrazně snížilo počty protestů.
D. Eisenhower, který vedl jako generál americké ozbrojené síly v Evropě proti A. Hitlerovi v době druhé světové války, a který se v roce 1953 přestěhoval do Bílého domu jako prezident, který poznal armádu, stejně jako politiku a válečný průmysl na vlastní kůži. Jako interní pracovník ve své řeči na rozloučenou varoval před takzvaným "vojensko-průmyslovým komplexem". Eisenhower tím myslel úzkou síť mezi zbrojním průmyslem, tajnými službami, Pentagonem, lobby, médii a politikou. Zbrojní průmysl se bude vždy snažit ovlivňovat politiku, aby získal zbrojní zakázky a prodával svoje výrobky. Zaměstnanci Pentagonu mají též zájem na válce, protože bez války nemají dost práce. Jeho varování bohužel nebylo vyslyšeno. "Pracovní místa, pracovní místa, pracovní místa," tweetoval americký prezident Donald Trump, když v roce 2017 podepsal komplexní dohodu o dodávkách zbraní do Saudské Arábie v hodnotě přibližně 350 000 000 000 dolarů. A když USA v tom stejném roce předali stíhačky F-15 katarskému emirátu za 12 000 000 000 dolarů, katarský velvyslanec v USA s nadšením tweetoval, že to vytvoří "60 000 nových pracovních míst ve 42 státech USA."
USA mají "permanentní zbrojařský průmysl obrovských rozměrů," varoval Eisenhower ve svém rozlučkovém projevu 17. dubna 1961. "Toto spojení obrovského vojenského aparátu s velkým zbrojním průmyslem představuje v USA novou zkušenost," zdůraznil odcházející prezident, a varoval, že zbrojní průmysl může získat dominantní vliv na politiku. "V grémiích vlády se musíme ohradit proti neoprávněným zásahům vojensko-průmyslového komplexu, ať už se to vyžaduje, nebo ne. Potenciál katastrofického nárůstu přesunuté moci existuje a bude nadále existovat," uvedl Eisenhower. Odzbrojení ve vzájemném respektu a důvěře je "vždy platný příkaz", uvedl bývalý generál. "Společně se musíme naučit, jak urovnat spory ne zbraněmi, ale intelektem a čestnými úmysly."
Varování bylo správné, ale bylo ignorováno. Za vlády Eisenhowera byl rozpočet Pentagonu 50 miliard dolarů ročně. Tento rozpočet meziročně stoupal i po Eisenhowerově rozlučkovém proslovu. Vazby mezi armádou USA a zbrojním průmyslem v USA se čím dál více prohlubovali. Mnoho důstojníků armády USA přešlo po odchodě do důchodu do pozic konzultantů ve zbrojním průmyslu USA. na konci války ve Vietnamu byl rozpočet armády USA již 100 miliard dolarů ročně. "Vzhledem k světové mocenské politice USA a její neustále potřebě zbrojit byl Pentagon jako ekonomický faktor značně zhodnocený," vysvětluje německý politolog Hartmut Wasser.
Po pádu Berlínské zdi a rozpadu komunistického Sovětského svazu doufali miliony lidí v mírovém hnutí v tzv. "mírovou dividendu", to znamená snížení ozbrojených sil a pokles výdajů na obranu. Konec konců, dlouholetý nepřítel Pentagonu nyní padl, a snížení amerických vojenských výdajů z 300 miliard na 200 miliard ročně je přinejmenším myslitelné. Protože prezident USA J. F. Kennedy kdysi dávno moudřel řekl: "lidstvo musí ukončit války, jinak války ukončí lidstvo."
Bohužel vojensko-průmyslový komplex si nepřál snížení rozpočtu ani po ukončení studené války, a USA byly ještě agresivnější ve zbrojení. V následujících deseti letech po pádu Berlínské zdi USA využili svoji vojenskou moc nejen na reakci na různé krize, uvedl to americký historik Andrew Bacevich. "Armáda byla použita na prevenci, zastrašování,... a kontrolu. Toto se dělo pravidelně a nepřetržitě. V době globalizace se min. obrany nakonec změnilo na ministerstvo projekce síly." Pentagon se stal ministerstvem útoku. Bacevich si uvědomil, že cíl USA spočívá v tom, aby "budovali militaristickou, politickou, ekonomickou a kulturní říši globálního dosahu.
V Haagu budou souzeni možní váleční zločinci z teroristické organizace UCK
NATO podporovalo rozpoutání válečného konfliktu v bývalé Jugoslávii. Jednou z možných cest, jak celý konflikt eskalovat byla i podpora UCK. Více se o této organizaci můžete dočíst v Nezákonných válkách v kapitole o Jugoslávii. Více o obviněních se dozvíte na stránkách iRozhlasu: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/proces-s-kosovskym-prezidentem-v-haagu-haag-soud-zpravy-online_2304010756_kth
Daniele Ganser aktuality