Je Německo ve válce s Ruskem? (12.1.2023)

Vycházím z videa https://www.youtube.com/watch?v=7gqsCJVeKQU

Ano, Německo je ve válce s Ruskem a v následujících bodech se pokusím vysvětlit proč...

Pojďme si nyní vysvětlit bod po bodu historický kontext. Začneme Ukrajinou. V roce 2014 proběhl za vydatné pomoci USA na Ukrajině puč. A v roce 2022 následuje Ruská invaze na Ukrajinu. Oba akty jsou nelegální. Nyní na území Ukrajiny probíhá konfrontace mezi USA s Joe Bidenem a Ruska s Vladimirem Putinem. Německo je tak říkajíc mezi dvěma supervelmocemi, které jsou vyzbrojeny jadernými zbraněmi. Německo se rozhodlo nezůstat neutrální a v tomto konfliktu se postavilo na stranu prezidenta Ukrajiny - Zelenského. Samozřejmě ruku v ruce s tím se staví i na stranu USA. Proto 26.2.2022 dodává Německo na Ukrajinu protitankové zbraně a rakety země-vzduch. To se děje dva dny po Ruské invazi na Ukrajinu. Významný mezinárodní právník Norman Paech říká " Německo ze začátku dodávalo pouze přilby, což není účast ve válce... Ale pokud jde o smrtící zbraně, to už je účast ve válce." Tedy dodávkou smrtících zbraní, se dle odborníků, Německo přímo zapojuje do války. Někteří mohou namítat, že pouze dodávkou zbraní se ještě nutně nemusí Německo zapojit do války. Ovšem Německo krom dodávek zbraní rovněž cvičí ukrajinské vojáky. To už je přímé zapojení do války. Německo se rovněž účastní konfliktu tím, že v Bavorsku, ve vojenském výcvikovém prostoru Grafenwöhr nechává americké vojáky školit ukrajinské vojáky na houfnice typu M777. Toto vše jsou fakta, která dle mezinárodního práva jasně definují účast dané země ve válečném konfliktu.

Tento stav však v Německém parlamentu nemá jen příznivce, ale také odpůrce a to zejména ve straně die Linke. Proč je pro Německo tak nebezpečné účastnit se takto přímo války - je to především z toho důvodu, že Německo tak vlastně otevírá svůj prostor k bombardování ze strany Ruska. Je velice zlé, že kroky vedoucí k přímému zapojení Německa do války neprošli delší a širší veřejnou diskusí. Dalším velkým nebezpečím jsou útoky na Nord Stream I. Byl to jednoznačně teroristický čin, který nebyl doposud vyjasněn. Není příliš pravděpodobné, že by za útokem stálo samotné Rusko, neboť do této stavby mnoho investovalo a dodávky plynu byly přeci jen lukrativní. Zdaleka tedy není jisté, kdo a proč za útokem stojí. Německo je tedy vlastně na dvou frontách - na jedné straně s Ruskem a na straně druhé zatím neznámo s kým, protože stále nevíme kdo stojí za výbuchem Nord Streamu z 26. září. 

27. září 2022 se Ukrajina zmenšila oproti roku 2014, neboť nezávislost vyhlásilo několik republik (Luhansk, Doněck, Zaporoží, Cherson). 

Je evidentní, že Německo se vůbec nepoučilo z chyb, které udělalo v druhé světové válce. Rovněž se v Německu působící organizace, typu EKD (Německá evangelická církev) proviňují proti svým principům, když tvrdí, že "zbraně pro Ukrajinu jsou povinná křesťanská charita". 5. ledna 2023 kancléř Scholz po telefonátu s americkým prezidentem J. Bidenem oznámil, že Německo pošle na Ukrajinu další tanky. Je jasné, že mnoho Rusů je ovlivněno historickou událostí - tj. Velkou vlasteneckou válkou, kdy SSSR bojoval proti nacistickému Německu. Továrna, která kdysi stavěla tanky pro Wehrmacht, bude nyní opět stavět tanky, které budou bojovat proti Rusku. To je velice znepokojivé a jen to jitří dávné rány z minulosti. Je zde samozřejmě podstatný rozdíl -  v případě Barbarossy na Rusko "jen" neutočila technika z Německa, ale také němečtí vojáci. Zároveň se dostáváme k paradoxům dnešní doby. Chceme ukončit válku na Ukrajině, ale přitom tam posíláme válečnou výbavu. Ještě nikdo v historií neukončil válku tím, že by tam posílal válečné stroje a vybavení. Mezi další paradox dnešní době lze zařadit to, že sice chceme mír, ale naše zbrojovky chtějí mít odbyt a chtějí vyrábět. No a jak uplatníte tuto výrobu nejlépe - ano válečnými konflikty. Zároveň je doloženo, že čím jsou od sebe lidé více vzdáleni, tím menší mají zábrany v zabíjení. Proto dnes máme mnoho zbraní, které působí újmu z velké dálky - typicky to jsou drony, letadla, nebo zbraně s delšími dolety. 

Od roku 1945 do roku 1955 nemělo Německo žádnou oficiální armádu. Avšak v roce 1955 byl vytvořen Bundeswehr s prvními 100 vojáky. Německo k tomuto aktu prohlásilo, že armáda vzniká jako důkaz Německo státnosti a odhodlání bránit Německou spolkovou republiku, před nepřáteli z venčí. Nikoliv armádu, která bude působit v cizích zemích a bez mandátu OSN. Nejen, že toto Německo porušilo, ale navíc jeho armáda se již podílela a podílí na páchání válečných zločinců v rámci NATO. Z tohoto pohledu lze považovat za vyvážený stav, kdy existovalo jedno Německo v NATO a jako protiváha NDR ve Varšavské smlouvě. Evropa sice byla rozdělena, avšak rovnovážně a jedna strana si nedovolila provést závažnou akci proti druhé. Bylo jasně definováno, jaký je manévrovací prostor. Ovšem v roce 1990 se mění situace, neboť dochází ke sjednocování Německa. Německo měl být stát neutrální, stejně jako další země, které tvořili hranici mezi NATO a Varšavskou smlouvou. K tomu ovšem nedošlo. Ba naopak, nově sjednocené Německo se stalo členem NATO  a začalo rozšiřování této válečné organizace směrem k Rusku. První vojenskou akcí Bundeswehru za hranicemi Německa byla účast na konfliktu v Jugoslávií. Bundeswehr tak nebyl ve válce pouze 40 let. Zde také neobstojí tvrzení, že od konce II. světové války v Evropě nenapadla jedná země druhou, až není Rusko napadlo Ukrajinu. To je lež. Právě válka v Jugoslávií byla tou válkou, kdy země NATO zaútočili na Jugoslávií, kterou již dříve záměrně destabilizovali. 

Je rovněž alarmující, že když země na jedné straně podporují vznik Kosova, tak tytéž země protestují proti ekvivalentnímu kroku - vzniku samostatných republik jako je Luhansk, atd. Máme zde opět obludný dvojí metr především členů NATO. 

V závěru je třeba konstatovat, že nikdy žádný konflikt nevyřešili dodávky zbraní, ani boje samotné. Ale jednání a deeskalace.